Občanský zákoník v ustanoveních § 721 - 723 upravuje zvláštní druh nájemního vztahu, a to tzv. podnikatelský nájem věcí movitých. Hovořit v tomto případě o zvláštním druhu nájemního vztahu je možná až příliš nadnesené, jedná se v podstatě o stanovení specifik k obecné úpravě nájemní smlouvy (§ 663 - 684 ObčZ), ale minimálně z hlediska systematického je účelné, podnikatelský nájem věcí movitých pro účely této práce vyčlenit jako samostatný druh nájemního právního vztahu.(192)

VII. 1. Podstata institutu podnikatelského nájmu věcí movitých, jeho specifika oproti obecné úpravě

Podstatou tohoto institutu je dočasné a úplatné přenechání movité věci.(193) Toto přenechání musí být součástí podnikatelské činnosti, tedy součástí opakované činnosti, provozované samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.(194) Vesměs půjde o tzv. "půjčování" movitých věcí v půjčovnách. Jelikož se jedná, jak bylo řečeno, o speciální úpravu k obecné úpravě nájemní smlouvy, bude se výklad věnovat pouze této speciální úpravě.

Tento druh nájemního vztahu tedy vzniká na základě uzavření nájemní smlouvy (§ 663 ObčZ). Nájemce má právo na předání věci ve stavu způsobilém užívání. Má-li věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo aby mu byla poskytnuta jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na  prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc nemohl pro její vadu řádně užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených podmínek. Toto právo na prominutí nebo slevu z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

V  prvé řadě má tedy nájemce právo na poskytnutí jiné věci sloužící témuž účelu. Nebude zřejmě relevantní, aby šlo o věc totožnou s věcí původní, ovšem nová věc musí sloužit k témuž účelu. Původní nájemní smlouva za této situace platí dále, neruší se, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

Vady na věci musí být takového charakteru, aby řádné užívání buďto ztěžovaly nebo neumožňovaly věc vůbec užívat. Vady, jež nemají tento charakter (kupř. nepatrné vady vzhledu věci, provedení apod.) nemohou nájemce v žádném případě opravňovat k uplatnění práva na poskytnutí jiné věci a slevu či prominutí nájemného.

Právo na slevu z nájemného je možno uplatnit v případě, kdy je řádné užívání pro vady ztíženo. Právo na prominutí nájemného náleží nájemci pokud věc nemohl užívat vůbec. Pro obé platí, že sleva či prominutí nájemného přísluší jen za dobu kdy věc nemohla být užívána, resp. užívat ji šlo, leč za ztížených podmínek. Právo na poskytnutí jiné věci sloužící témuž účelu má však nájemce v obou případech.

Lhůta na uplatnění slevy či prominutí nájemného je lhůtou propadnou.

Zákon v ustanovení § 722 odst. 1 vcelku nadbytečně stanoví, že za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá. Tato zásada vyplývá z obecného ustanovení o nájemní smlouvě v § 682 ObčZ.(195)

Pokud dojde k poškození, ztrátě nebo zničení pronajaté věci, je nájemce povinen tuto skutečnost ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu. Nájemce je v tomto případě odpovědný za vzniklou škodu.(196) Této odpovědnosti se nájemce zhostí pouze v případě, že škoda vznikla tím, že ten, kdo věc pronajal, nesplnil svoji povinnost seznámit nájemce se zvláštními pravidly při užívání věci, resp. řídí-li se užívání této věci návodem nebo je upraveno technickou normou a nájemce o tomto nebyl informován, ledaže jde o pravidla obecně známá.(197) Zákon zcela správně nepoužívá v této souvislosti pojem pronajímatel nýbrž pojem "ten, kdo věc pronajal", čímž bere v potaz, že v praxi tímto subjektem většinou nebude pronajímatel, ale osoba jím pověřená (např. prodavač, vedoucí pobočky apod.).

Vrátí-li nájemce věc po době dohodnuté ve smlouvě, je povinen platit nájemné až do vrácení věci. Je-li nájemce s vrácením věci v prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení.(198)

Jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, je nájemce povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo - li jeho placení dohodnuto, dokud ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel nedozvěděl. Důkazní povinnost v případě sporu stíhá nájemce.

POZNÁMKY:

(192) Stejně tak Fiala, J. a kol.: Lexikon občanského práva, Sagit, Ostrava, 1997, str. 209 an.

(193) Pochopitelně z tohoto právního vztahu jsou vyloučeny věci nemovité, byty a nebytové prostory.

(194) Srov. ustanovení § 2 ObchZ.

(195) Toto samozřejmě platí pouze za situace, kdy je opotřebení způsobené řádným užíváním.

(196) Zákon opět volí zcela zbytečnou konstrukci "povinnost nájemce nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za škodu."

(197) Jedná se o tzv. instruktážní povinnost a nájemce o ní nemusí žádat, její plnění je věcí toho, kdo věc pronajal.

(198) V tomto případě se vlastně nejedná o placení nájemného, ale o plnění z bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu bude možné požadovat "nájemné" v jiné výši, by pronajímateli nahradilo skutečnou majetkovou újmu.