Možností jak se bránit je hned několik. Vhodnost a účinnost jejich použití je nutné zvážit s ohledem na konkrétní podmínky daného případu.

Za dodržení podmínek §6 občanského zákoníku je možné se proti tomuto neoprávněnému zásahu bránit svépomocí. To znamená, že v případě, že neoprávněný zásah hrozí nebo trvá, je možné tento zásah aktivně odvrátit. Svépomoc musí však být vždy přiměřená bezprostředně hrozícímu neoprávněnému zásahu.

Občanský zákoník v §5 dále poskytuje každému možnost, aby v případě, že došlo k zřejmému zásahu do pokojného stavu, se domáhal ochrany u příslušného orgánu státní správy. V tomto případě je příslušným orgánem obecní úřad na jehož území k zásahu do pokojného stavu došlo. Obecní úřad v případě, že skutečně došlo k zásahu do pokojného stavu ve správním řízení sousedovy zásah zakáže. Využitím této možnosti předběžné ochrany svého práva není dotčena možnost obrátit se s ochranou svého subjektivního práva na soud.

Listina základních práv a svobod dává každému možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soud. Občanský zákoník dále stanoví, že proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, je možno se domáhat ochrany u příslušného orgánu, kterým je v tomto případě soud. Ustanovení tohoto zákoníku dále stanoví povinnost každému zdržet se při výkonu vlastnických práv všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům, obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Z demonstrativního výčtu možných způsobů obtěžování nebo ohrožování výkonu práv vyplývá, že sousedův pozemek není možné nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat kouřem.

Ochrany proti sousedovu počínání je možné domáhat se u soudu podáním žaloby ve které se žalobce bude navrhovat vyslovení rozsudku, který stanoví sousedovi povinnost zdržet se rušení práv žalobce spočívající v obtěžování kouřem. Touto žalobou se nelze domáhat konkrétního opatření k odstranění rušení. Volba opatření je na vůli žalovaného. Jeho přiměřenost soud přezkoumá až v rámci případného exekučního řízení.

V případě vypalování kabelů je také možné obrátit se na orgán, který je dle § 22 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, příslušný vykonávat státní správu v oblasti nakládání s odpady. Tímto orgánem může být dle zákona o odpadech inspekce, okresní úřady nebo obce. Věcnou příslušnost konkrétního úřadu bude nutné posoudit s ohledem na okolnosti daného případu.