Myslím si, že v případě užití svépomoci má autor pravdu, jelikož se jedná o činnost která stále trvá, tudíž stále bezprostředně hrozí. K stejnému závěru lze dojít i extenzivním výkladem § 6, popřípadě argumentací a minori ad maius, tedy argumentací od menšího k většímu. Jistě by bylo proti smyslu a duchu zákona, kdyby se postižený měl možnost bránit pouze proti neoprávněnému zásahu, který byť bezprostředně hrozí (tedy proti nebezpečí menšímu) a nesměl zasáhnout proti neoprávněnému zásahu, který již nastal a trvá (tedy proti nebezpečí většímu). V souvislosti s použitím svépomoci při odvracení neoprávněného zásahu, je třeba říci, že se ten proti němuž je svépomocný zásah veden má také právo se proti takovémuto zásahu bránit svépomocí. V tom případě vzniká mezi oběma stranami spor o právo, který je oprávněn podle § 4 rozhodnout soud.