Jak již bylo řečeno výše, písemná forma právního úkonu zůstává zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Z toho tedy vyplývá, že činit právní úkony elektronickými prostředky (např. počítač, mobilní telefon, palmtop, apod.) je za předpokladu splnění výše uvedených podmínek zákonem výslovně dovoleno.

V této souvislosti je však třeba zmínit nově upravené právo (nikoli tedy výslovnou povinnost) jednající osoby, která učinila právní úkon elektronickými prostředky, podepsat jej elektronicky podle zvláštních předpisů. Jediným takovým platným zvláštním předpisem je v současné době pouze ZoEP.

Datovou zprávou se zde rozumí elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou. Elektronickým podpisem pak údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

Z uvedených definic tedy vyplývá, že datová zpráva umožňuje zachycení obsahu právního úkonu, čímž je tedy splněna jedna ze zákonných podmínek užití elektronického prostředku, coby nástroje pro vytvoření právního úkonu. Možnosti určit osobu, která právní úkon učinila (tedy druhá zákonná podmínka aplikace elektronického prostředku), je pak již přímo vlastností elektronického podpisu.

Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že užitím elektronického podpisu, coby údaje připojeného k datové zprávě, jsou naplněny obě výše uvedené podmínky aplikace elektronických prostředků, coby nástroje k vytvoření písemného právního úkonů. Tento výklad také ostatně potvrzuje i přímo ZoEP, který ve svém § 3 odst. 1 říká, že datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem.