- Jak mohu bránit své vlastnické právo?
- Vzor - žaloba na určení vlastnictví k pozemku.
Existují
tři základní možnosti, jak lze chránit své vlastnické právo:
Ochrana
svépomocí je jedinou a velmi omezenou výjimkou ze státního monopolu
poskytování právní ochrany. Svépomoc může být použita pouze když –
hrozí bezprostředně (chystá se, nebo již nastal) neoprávněný
zásah do práva, a je-li taková ochrana přiměřená (osoba nesmí
způsobit újmu nepřiměřenou té, která jí hrozí). Zvláštními druhy
svépomoci jsou krajní nouze a nutná obrana.
Ochrana
poskytovaná orgánem státní správy je tzv. ochranou pokojného stavu.
Právo v tomto případě poskytuje ochranu stavu, který nemusí být
v souladu s právem, může dokonce jít o stav protiprávní.
Jednou z podmínek poskytnutí této ochrany je to, že zde po delší
dobu existoval určitý pokojný stav, který byl narušen zřejmým a na
první pohled evidentním rušivým zásahem (který je jednoduše
zjistitelný bez nějakého složitého dokazování). Klasickým případem je
stav, kdy osoba užívá určitý pozemek, přičemž soused se rozhodne
oplotit svůj sousední pozemek a „zabere“ i kus pozemku
svého souseda. Ten se pak může obrátit na obecní úřad a žádat ochranu
pokojného stavu. Obecní úřad nebude zkoumat, kdo je v právu, ale
zakáže rušivý zásah, popřípadě nařídí obnovení původního stavu. To
však nic nemění na tom, že se každý jeden ze sousedů může obrátit na soud a žádat o nalezení práva tam, protože tato ochrana je pouze
předběžná.
Soudní
ochrana je primární a nejpodstatnější. Při ochraně vlastnického práva
jsou nejdůležitější dvě specifické žaloby: žaloba na vydání věci a žaloba zápůrčí. Ale též nelze vyloučit další možnosti ochrany, např.
žalobu na určení vlastnického práva (vzor).
Ta má místo tam, kde jde o preventivní ochranu práva, ne tam, kde již
bylo právo porušeno. Nebo lze použít žalobu na náhradu škody (např.
při zaviněném zadržování cizí věci – vlastník chtěl tuto věc
např. pronajmout někomu jinému a nemůže).
Žalobou na vydání věci se vlastník věci domáhá ochrany proti tomu, kdo mu ji
neoprávněně zadržuje a odmítá mu věc vydat. Předmětem této žaloby
mohou být pouze věci, které jsou individuálně určené, které lze
odlišit od jiných věcí téhož druhu. Žalobce (vlastník) musí většinou
prokázat, že nastaly skutečnosti, na které právo váže nabytí
vlastnictví (např. že věc koupil či zdědil) a rovněž musí
prokázat, že žalovaný mu věc zadržuje. Jestliže žalovaný
subjekt po podání žaloby věc pozbyl, musí žalobci poskytnout peněžní
ekvivalent
Žalobou
zápůrčí (negatorní) se vlastník věci domáhá ochrany proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje jinak než neoprávněným
zadržováním věci – např. neoprávněné užívání cesty vedoucí přes
pozemek, přechod nebo přejezd přes pozemek, čerpání vody ze sousední
studny, terénní úpravy, ukládání různých předmětů na sousedním
pozemku, započetí stavby,… Žalobce musí opět prokázat své
vlastnictví (či oprávněnou držbu, detenci), neoprávněný zásah musí
být v žalobě dostatečně konkretizován. Žalobce žádá, aby soud
zakázal žalovanému neoprávněné rušení vlastníka (to samé – aby se zdržel neoprávněného rušení), a aby rušitel odstranil následky už
vykonaných rušivých zásahů.
-------------------------------------------------------------
1. strana žaloby – tzv. rubrika
Okresnímu soudu
Plzeň – město
Nádražní 7
(Žaloba
musí obsahovat označení soudu, kterému je podání činěno)
Trojmo.
(Žalobce
musí návrh soudu doložit v potřebném počtu stejnopisů –
tak, aby jeden zůstal u soudu a každému účastníku mohl být doručen
jeden. Neučiní-li tak, vyhotoví stejnopisy soud na náklady žalobce.)
Žalobce: Jan
Občan, r.č. ……………, bydliště:
………………………
Žalovaný: Václav
Obchod, r.č. ……………, bydliště:
………………………
(V žalobě
musí být řádně označení účastníci řízení /též jejich zástupci/ –
žalobce a žalovaný – vždy jménem, příjmením a bydlištěm,
popřípadě další rozlišovací údaje.)
Soudní
poplatek: 3.000,– Kč
(Podáním
žaloby vzniká žalobci tzv.poplatková povinnost, poplatek je splatný se vznikem této povinnosti. Poplatky, které nejsou vyšší než 5.000 Kč se mohou platit kolky, ostatní se platí na účet soudu. Viz zákon č.
549/1991 Sb., o soudních poplatcích.)
Přílohy:
- kopie výpisu z katastru nemovitostí LV č. ...... KÚ Plzeň
Žaloba
o určení vlastnictví k pozemku p. č. ...... v katastrálním
území Plzeň, obec Plzeň
(Označení
věci, které se návrh týká)
2. strana
– vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů
žalobce
musí vymezit skutek, který je předmětem řízení
žalobce
musí tvrdit rozhodné skutečnosti
žalobce
musí označit důkazy, které podporují jeho tvrzení
Jinými
slovy – občanské soudní řízení je ovládáno zásadou projednací,
a proto jsou účastníci povinni tvrdit skutečnosti, z nichž
vyvozují pro sebe příznivé právní důsledky. K těmto tvrzením
jsou povinni nabídnout soudu důkazy.
I.
Dne
1.7.1993 jsem kupní smlouvou nabyl pozemek p.č. 1499 v k. ú.
Plzeň, obec Plzeň, o celkové výměře 753 m2. Tento pozemek
jsem po celou dobu užíval, obdělával, opravoval stávající ploty,
vysazoval stromy a provedl jiné terénní úpravy. Po celou dobu jsem
byl přesvědčen, že celý pozemek, který užívám, je v mém
vlastnictví.
Důkaz:
II.
V červnu
roku 2004 jsem při novém zaměření pozemku zjistil, že užívám pozemek
p.č. 1500/1 v k.ú. Plzeň o výměře 20 m2, který
sousedí s mým pozemkem, a je zapsán na LV č. … jako
vlastnictví žalovaného.
Důkaz:
III.
Od 1. července 1993 uvedený pozemek p. č. 1500/1 v k. ú. Plzeň
nepřetržitě užívám. Do června roku 2004, tedy více než deset
let, jsem tak činil s přesvědčením, že mi patří. Stal jsem se proto dnem 2. července 2003 jejím vlastníkem z titulu vydržení.
IV.
S ohledem
na výše uvedené navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek:
(následuje
tzv. žalobní petit – z jeho formulace musí být patrné,
čeho se žalobce domáhá)
„Určuje
se, že vlastníkem pozemku p. č. 1500/1 v k.ú. Plzeň, v obci
Plzeň, zapsaného u katastrálního úřadu v Plzni na LV
č. …, je žalobce. Žalovaný je povinen nahradit žalobci
náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.“
V Plzni
dne ………
(datum
sepsání žaloby)
Jan Občan,
v.r.
(podpis
vlastní rukou)