- Co mohu dělat, když na mém pozemku stojí cizí stavba?
- Vzor - žaloba na odstranění neoprávněné stavby.
Dle našeho
práva stavba není součástí pozemku, čímž se lišíme od tradičního
pojetí a dnes i od pojetí, které platí např. v Rusku. Na začátek
je nutno rozlišit dva pojmy:
“černá
stavba” – stavba bez stavebního povolení
“neoprávněná
stavba” – stavebník nemá občanskoprávní titul na pozemku
stavět = jedná se o neoprávněný zásah do vlastnického práva
vlastníka pozemku (o to zde teď jde)
Může se stát, že oprávněná stavba je stavbou černou, nebo naopak, že
stavba neoprávněná je stavěna i se stavebním povolením. Oprávněnost
stavby musíme posuzovat podle právní úpravy platné v okamžiku
vzniku stavby jako věci v právním smyslu, zatímco vypořádání
mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku probíhá podle právní úpravy
platné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě.
O
neoprávněné stavbě můžeme hovořit pouze tam, kde se důvody
neoprávněnosti nesou k počátku – ke vzniku stavby jako
věci – jestliže však stavba jako věc byla na pozemku zřízena
z hlediska občanského práva oprávněně, jde o jinou situaci,
která musí být také jinak řešena.
Jde-li
opravdu o neoprávněnou stavbu, vlastník pozemku se nemůže bránit
vlastnickou žalobou, ale musí postupovat dle § 135c občanského
zákoníku. Má právo žádat soud o rozhodnutí o neoprávněné stavbě a toto právo se nepromlčuje (tzn. může se na soud obrátit třeba i více
než tři roky poté, co byla stavba zřízena). Soud může na návrh
vlastníka pozemku (vzor) rozhodnout, že
stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud
to však není účelné – přikáže soud stavbu za náhradu do vlastnictví vlastníka pozemku (pokud s tím ten souhlasí). Tento
výčet je demonstrativní, soud může rozhodnout i jinak – např. ve výjimečných případech zřídit za náhradu věcné břemeno, které je
nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (např. právo
cesty).
Když se o neoprávněnou stavbu nejedná, nelze použít § 135c občanského
zákoníku. Jsou to situace, kdy např. stavebník stavěl na základě
časově neomezeného práva (mohl se oprávněně domnívat, že neomezené
bude) – např. právo zaniklo v důsledku změny právní
úpravy. Poté zde dochází ke konkurenci dvou rovnocenných vlastnických
práv. Zákon toto neřeší, takto vzniklý stav je nutno vypořádat tento na základě zásad o bezdůvodném obohacení.
Jestliže
staví stavebník na základě práva, o kterém musí vědět, že je časově
omezené (např. má pozemek v nájmu a je tu možnost výpovědi),
nejde o neoprávněnou stavbu, ale vlastník pozemku se může domáhat
ochrany dle § 126 občanského zákoníku – může podat
vlastnickou žalobou na odstranění stavby.
-------------------------------------------------------------
Okresnímu soudu
Plzeň – město
Nádražní 7
Trojmo.
Žalobce: Jan
Občan, r.č. …………… , bydliště:
………………………
Žalovaný: Václav
Obchod, r.č. ……………, bydliště:
………………………
Soudní
poplatek:
Přílohy:
usnesení
o potvrzení nabytí dědictví ze dne ………, č.j.
………,
výpis
z katastru nemovitostí – LV č. ……,
Žaloba na odstranění neoprávněné stavby na pozemku p.č. …, katastrální území …………,
obec ……………
I.
V roce
…… jsem se na základě usnesení o potvrzení nabytí
dědictví ze dne ……… č.j. …………
stal vlastníkem pozemku p.č. ……, zapsaného v Katastru
nemovitostí u katastrálního úřadu v ……………… na LV č. ……, pro katastrální území ……………,
obec ……………
Pozemek
jsem zdědil po svém otci, sám jsem dlouhodobě pobýval v zahraničí.
Důkaz:
usnesení
o potvrzení nabytí dědictví ze dne ………, č.j.
………,
výpis
z katastru nemovitostí – LV č. ……,
výslech
účastníků
II.
Poté,
co jsem se ujal svého dědictví, zjistil jsem, že si žalovaný na výše
specifikovaném pozemku, který je nyní v mém vlastnictví, v roce
…… postavil garáž. Žalovaný musel vědět, že staví na cizím pozemku. Jednal sice s mým otcem o jeho koupi, ale můj
otec s ním nikdy smlouvu neuzavřel a pozemek mu neprodal. Po
zahájení stavby jej navíc můj otec písemně na tuto skutečnost
upozornil.
Důkaz:
III.
Žalovaný
postavil stavbu na cizím pozemku, ač k takovému využití pozemku
neměl žádné právo. Z uvedeného důvodu trvám na odstranění garáže,
kterou sám nepotřebuji. Několikrát jsem žalovaného vyzval, aby garáž
sám odstranil, leč marně.
Důkaz:
IV.
Na
základě výše uvedeného navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek:
„Žalovaný
je povinen na vlastní náklady odstranit garáž postavenou na pozemku
žalobce p.č. ……, zapsaného v Katastru nemovitostí
u katastrálního úřadu v ……………… na LV č. ……, pro katastrální území ……………,
obec ……………, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen uhradit žalujícím
náklady soudního řízení do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.“
V Plzni
dne ………
Jan Občan,
v.r.
Název rubriky - Občanské pr. - vzory
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 23.6.2005 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 23.6.2005.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC
|
...
|