- Odložil jsem si věci v restauraci a ztratily se mi, co mám dělat?
- Vzor - žaloba na náhradu škody způsobené na odložených věcech.

Není to zase tak neobvyklá situace, kdy se člověku ztratí kabát, bunda, nebo deštník v restauraci. Důležité je ale vědět, jak se v takové situaci zachovat a co dělat. Občanský zákoník v takovém případě stanoví – je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Z toho vyplývá, že odpovídá nejenom provozovatel restaurací, ale rovněž např. provozovatel kadeřnictví, kaváren, vináren, jídelen, kin, divadel, studoven apod.

Jestliže je v takové provozovně určené místo, kam si má člověk věci odložit, pak to musí respektovat. Kdyby si věci odložil jinam, provozovatel by za ně neodpovídal. To však neplatí pro situaci, kdy již je místo na odkládání věcí přeplněno – např. na věšák se již vaše bunda nevejde, proto ji umístíte jinam.

Provozovatel neodpovídá pouze za ztrátu věcí, ale také za jejich poškození. Když půjde neopatrný číšník kolem pověšené bundy, zavadí o ni a roztrhne ji, bude za to rovněž odpovídat provozovatel, stejně jako v případě, kdy vám bundu poničí jiný z návštěvníků restaurace.

Provozovatel ale neodpovídá za věci, které si odložíte ve své blízkosti tak, že neztratíte možnost opatrovat je, možnost bezprostředního dozoru – např. neodpovídá za odloženou kabelku vedle na stole. Provozovatel také neodpovídá za kolo před prodejnou potravin, protože ta není výlučně či převážně určena jen pro ty, co by přijeli nakupovat na kole.

Důležité rovněž je, že jde o objektivní odpovědnost – vzniká ze zákona odložením věci, není třeba, aby tyto věci byly přejaty k opatrování. Tuto odpovědnost nelze ani vyloučit jednostranným prohlášením typu – „Za odložené věci se neručí.“ apod. Jsou pouze dvě možnosti, jak se může provozovatel své odpovědnosti zprostit, nebo ji alespoň snížit -> kdyby ke škodě došlo i jinak (např. by přišla živelná pohroma, došlo by ke samovznícení věci apod.), nebo kdyby zde bylo spoluzavinění poškozeného.

Zapomenout se nesmí ani na to, že v určitých případech je náhrada limitovaná –> za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá jen do výše 5.000 Kč. To však neplatí, byla-li taková škoda způsobena těmi, kteří v provozu pracují. To se škoda hradí bez omezení. Bez omezení se hradí také v případě, kdy byla věc předána do úschovy (např. do šatny v divadle).

Právo na náhradu škody musí poškozený uplatnit u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Zde platí jednoduchá rada – na nic nečekat a škodu u provozovatele uplatnit co nejdříve, nejlépe písemně (doporučeným dopisem, či dopisem předaným osobně – pak je dobré nechat si na kopii dopisu potvrdit převzetí). Zákon sice nepředepisuje formu tohoto uplatnění, ale ústní uplatnění nedává u neseriozních provozovatelů záruku, že si jej budou „pamatovat“. Když totiž poškozený prošvihne patnáctidenní lhůtu, již se nemůže ani obrátit na soud. Na ten se se svojí žalobou (vzor) může obrátit v případě, kdy provozovatel dobrovolně škodu neuhradí. Nutno ještě poznamenat, že na zavinění provozovatele se při této odpovědnosti nehledí.

Kdyby došlo k tomu, že by byla patnáctidenní lhůta zmeškána (uplynula by marně), pak je ještě jedna naděje, jak se náhrady škody domoci – ale už je to složitější. Poškozený by musel přesně označit škůdce, který škodu zavinil a hojit se přímo na něm (např. přímo na jiném návštěvníku restaurace, který mu bundu ukradl apod.).

-------------------------------------------------------------

Okresnímu soudu
Plzeň – město
Nádražní 7

Trojmo.

Žalobce: Jan Občan, r.č. ……………, bydliště: ………………………

Žalovaný: Restaurace, s.r.o., sídlo: ……………………, Plzeň, IČO: ……………

Soudní poplatek: …………

Přílohy:

• doklad o  zakoupení bundy

• kopie písemného uplatnění práva na náhradu škody ze dne ………

• spis Policie ČR č.j. ……………

Žaloba na náhradu škody způsobené na odložených věcech
o …… Kč s příslušenstvím

I.

Dne 20.dubna 2005 jsem byl ve večerních hodinách společně se svým známým …………… hostem restaurace ………, kterou provozuje žalovaný. Na věšáku, který se nacházel blízko vstupních dveří, jsem si odložil bundu a deštník.

Při odchodu z restaurace jsem zjistil, že bunda již na věšáku není a nenachází se ani nikde poblíž. Přivolaný příslušník Policie ČR poté konstatoval, že bunda byla odcizena neznámým pachatelem.

Důkaz:

• výslech žalobce

• výslech svědka ……………, bytem …………………

• spis Policie ČR č.j. ……………

II.

Odcizená bunda byla cca 2 měsíce stará. Zakoupil jsem ji dne ……… v ………… za ………… Kč. Nebyla tedy vůbec obnošená či nějakým způsobem poškozená.

Důkaz:

• doklad o  nákupu bundy

III.

Právo na náhradu vzniklé škodu ve výši ……… Kč, jsem u žalovaného uplatnil písemně dne ………, tedy v 15 denní zákonné lhůtě dle § 436 obč.zák. Žalovaný doposud písemně nereagoval, pouze ústně mi sdělil, že u věšáku se nacházela cedulka s nápisem „Za odložené věci neručíme.“ a škodu proto hradit nemusí.

Důkaz:

• kopie písemného uplatnění práva na náhradu škody ze dne ………

• výslech účastníků

IV.

Na základě výše uvedeného navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek:

„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci …… Kč s úrokem z prodlení ve výši …… od ……… do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.“

V Plzni dne ………

Jan Občan, v.r.