Již od roku 1994 se začalo vážněji uvažovat o nové koncepci kodifikace soukromého práva. 2. června letošního roku byl vypracováním věcného záměru nového občanského zákoníku ministrem JUDr. Otakarem Motejlem pověřen Doc. Dr. JUDr. Karel Eliáš, který společně s JUDr. Michaelou Zuklínovou, CSc. (vypracovala část týkající se rodinného práva) začal na věcném záměru pracovat 24. června a svoji práci dokončil 10. srpna. Předpokládá se, že by nový zákoník měl být účinný od 1.1.2005. 

Věcný záměr se snaží komplexně kodifikovat soukromé právo a proto dochází k významným zásahům do některých zákonů. Mimo jiné počítá s absorbcí zákona o rodině, významně se dotkne i zákona o cenných papírech a zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním.

Nově kodifikovaný občanský zákoník by měl být systematicky řazen takto:
Obecná část
Rodinné právo
Absolutní majetková práva
-věcná
-dědická
Relativní majetková práva
- obligace
Kolizní normy

Soukromé právo upravuje privátní poměry osob, zvláště povahy rodinné a majetkové, jako záležitosti ležící převážně v jejich zájmu. Tento úsek právního řádu je neobyčejně rozsáhlý a soustřeďuje množství různorodých institutů. Z toho důvodu soukromé právo zahrnuje také různé dílčí disciplíny (např. právo obchodní, právo cenných papírů, právo autorské atp.), regulované tradičně zvláštními zákony, jeho základem je však všeobecné právo soukromé. Toto všeobecné soukromé právo přesahuje hranice úzké specializace, má generální povahu, a neomezuje se tudíž jen na určité osoby nebo jen na určité předměty. V kontinentálním právním systému je jeho úprava ustáleně svěřována rozsáhlejším kodifikačním celkům, nazývaným občanské zákoníky. Toto řešení je účelné, protože do celého soukromého práva vnáší ucelený myšlenkový základ, systém a jednotné pojmosloví, usnadňuje jeho pochopení i praktické užívání, a v důsledku toho jde i o řešení sociálně užitečné.

Dosud aktuální úpravu obecného občanského práva poznamenává v jejím koncepčním základu stále politickoprávní doktrína někdejšího komunistického státu promítnutá do ní v prvé polovině 60. let.

Tehdy byl občanský zákoník koncipován, jak se uvádí v jeho preambuli, za účelem nové úpravy "vztahů v oblasti osobní spotřeby občanů" a s cílem poskytnout ochranu právům z nich vzniklým "pokud jsou uplatňována v souladu se zájmy společnosti", směřovat "k upevnění socialistických ekonomických a jiných společenských vztahů a k překonávání přežitků ve vědomí lidí", a pomoci tak "vytvořit předpoklady pro přeměnu socialistických vztahů ve vztahy komunistické." Konkrétní projevy tohoto myšlenkového přístupu byly četnými novelami z 90. let sice potlačeny, v jednotlivostech došlo i k změnám, ale celkový (obecný) myšlenkový základ původního pojetí v zákoníku zůstává a nadále působí.