Jak je ostatně výše uvedeno, s úmyslným cenovým znevýhodňování cizinců, resp. osob nehovořících plyně česky, v rámci poskytování služeb (či prodeje výrobků) setkal snad již každý. Státní orgány tuto skutečnosti spíše mlčky tolerujím než aby k celé věci vyslovili svá stanoviska.

Je takový postup však správný?

Nejprve je však třeba vymezit, co se rozumí ůmyslným cenovým zvýhodnováním pro účely tohoto článku.

Negativní vymezením lze konstatovat, že nejde o jakékoliv odůvodněné cenové znevýhodňování cizinců, resp. osob nehovořících plyně česky např. z důvodu vyšího pojistného. Pozitivní vymezení lze dokumentovat na následujícím příkladě. Stává se již běžnou praxí, že zahraniční návštěvník, obdrží prohlídku (například galerie) za vyšší cenu, než by za stejnou službu zaplatil český návštěvník. V tomto případě je kritériem pro určení vyšší ceny za vstupné je řeč odlišná od  českého jazyka.

Je nesporné, že takové jednání je diskriminující. Je však také protiprávní (contra legem) a pokud ano, je zde nějaká možnost takové jednání sankcionovat. Nebo jde jen o pouhé obcházení zákona (in fraudem legis) a tedy jen o velmi těžko postižitelné jednání.

Odpověd lze nalézt v celé řadě právních předpisů. Zejména v  Listině základních práv a  svobod (dále jen Listina), Mezinárodního paktu o občanských a  politických právech (dále jen Pakt), občanského zákoníku, zákona o ochraně spotřebitele, zákona o  cenách a také v dalších normách.

Listina

Článek 3 odst. 1. deklaruje, že "Základní práva a  svobody se  zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a  náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení."

Pakt

Článek 26 jasně říká, že "Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace. Zákon zakáže jakoukoli diskriminaci a zaručí všem osobám stejnou a  účinnou ochranu proti diskriminaci z  jakýchkoli důvodů, např. podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, majetku a rodu."

Občanský zákoník v celé řadě svých ustanovení tvrdí příkladem následující:

§ 3 - (1) Výkon práv a  povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

- (2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z  občanskoprávních vztahů a  aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.

§ 39 - Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se  příčí dobrým mravům.

§ 451 - (1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

- (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z  neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. § 424 - Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Zákon na ochranu spotřebitele obdobně uvádí:

§ 6 (rubrika: Zákaz diskriminace spotřebitele) - Prodávající se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v  rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat.

§ 12 -(1) Prodávající je povinen informovat v  souladu s cenovými předpisy11) spotřebitele o  ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit.

- (2) Informace o  ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:

a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti,

b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na  nichž ve skutečnosti nezávisí,

c) v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť,

d) cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není,

e) vztah ceny a  užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a  ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.

- (3) Ustanovení odstavce 2 se  vztahuje obdobně i na informace o způsobech stanovení cen.

§ 23 (rubrika: Dozor nad ochranou spotřebitele)

- 1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16) s výjimkou dozoru podle odstavce 4 a  § 8a, a jde-li o potraviny a tabákové výrobky podle § 3 písm. b), § 7, 8 a 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17. 

(2) Dozorovým orgánem podle § 8a jsou orgány uvedené v odstavcích 1, 3 a 6. 

(3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v  § 3 písm. b), § 7, 8 a 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 10 odst. 4 a § 17 tohoto zákona na  úseku zemědělských, potravinářských, kosmetických, mydlářských, saponátových a  tabákových výrobků provádí též Česká zemědělská a potravinářská inspekce.17)

(4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v  § 3 písm. b), § 7, § 8 odst. 1, § 9, § 10 odst. 1 a 3 a § 17 tohoto zákona na úseku ochrany zdraví lidí, zejména z hlediska zdravotní nezávadnosti výrobků a poskytovaných služeb, provádějí též orgány hygienické služby.18)

(5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7, § 8 odst. 1 a  4 a § 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17 tohoto zákona na  úseku veterinární péče provádějí orgány veterinární správy,19) a to zejména z hledisek

a) zdravotní nezávadnosti a  biologické hodnoty potravinářských výrobků živočišného původu při prodeji na  tržištích, v tržnicích a  při prodeji podmíněně poživatelných potravin živočišného původu,

b) zdravotní a dietetické nezávadnosti krmiv,

c) zabezpečení uvádění do  oběhu pouze veterinárních léčiv a přípravků schválených podle zvláštního předpisu,18)

d) zabezpečení prodeje živých zvířat v  souladu s  podmínkami stanovenými zvláštními předpisy.19)

(6) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8, 9 až 11 a § 14 tohoto zákona v oblasti obchodu a služeb21) provádějí okresní živnostenské úřady a jim na  roveň postavené živnostenské úřady,11a) příslušné podle umístění provozovny.

(7) Celní orgány, které provedly dozor na trhu dle zvláštních právních předpisů21a) a  zjistily výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a  bylo-li prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem, jsou oprávněny takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému dozorovému orgánu21b) k provedení dalšího řízení.

(8) Inspektor České obchodní inspekce nebo České zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem,21c) je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a  zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu orgánu21a), 21d) k provedení celního řízení a dalšího řízení.

§ 24 (rubrika: Pokuty) - (1) Za porušení povinností stanovených v § 3, 6, 7, 7a, § 8 odst. 1, 2, 3 a 4, § 8a odst. 1, § 9 až 19 tohoto zákona uloží orgány uvedené v  § 23 pokutu až do  výše 1 000 000 Kč; při stanovení výše pokuty se přihlíží k  povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku lze ukládat pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b), § 11 a 12, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.

(3) Za porušení povinností stanovených v  § 23a odst. 4 a 5 uloží orgán uvedený v § 23 pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(4) Z vlastního podnětu nebo z podnětu sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele uloží orgány uvedené v  § 23 prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví, pokutu až do výše 10 000 000 Kč; tuto pokutu uloží rovněž osobám uvedeným v § 27, které prodaly, vyrobily, dovezly nebo dodaly výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví. Stejnou pokutu uloží tomu, kdo takovou újmu způsobil vadným poskytnutím služby. Pokutu nelze uložit osobě, která prokáže, že újmě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní bylo možno požadovat.

(5) Pokutu podle odstavce 1 do  výše 5000 Kč lze uložit v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost porušila, je ochotna blokovou pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.22)

(6) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit v  případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona, a v případě, kdy lze uložit pokutu podle odstavce 2. 

(7) V  případech, kde působí více orgánů uvedených v § 23, ukládá pokutu ten, který zahájil správní řízení jako první. O zahájení řízení o  uložení pokuty se  tyto orgány vzájemně informují.

(8) Výnos pokut uložených podle odstavců 1 až 4 je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(9) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do tří let a pokutu podle odstavce 2 do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(10) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody.

(11) Pokuta je splatná do  30 dnů od  nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(12) Pokutu vybírá orgán uvedený v  § 23 a vymáhá územní finanční orgán22a) podle zvláštního právního předpisu.22b)

Zákon o cenách

§ 2 (rubrika: Sjednávání ceny) -(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.

§15 (rubrika: Porušení cenových předpisů) - (1) Prodávající poruší cenové předpisy, jestliže

a) prodává za cenu vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenu podle §5, nejde-li o prodej ve lhůtě uvedené v §7 odst. 1,

b) při prodeji za úředně stanovenou cenu podle §5 nesplní podmínku, na kterou cenové orgány nebo místní orgány omezily uplatnění této ceny,

c) nerespektuje cenovými orgány stanovený maximální rozsah možného zvýšení cen, maximální podíl promítnutí změny cen určených vstupů nebo závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci podle §6, nejde-li o prodej ve lhůtě uvedené v §7 odst. 1,

d) prodává za zvýšené ceny bez dodržení podmínek a lhůt stanovených v §8,

e) nerespektuje cenové moratorium podle §9,

f) nesplní své evidenční nebo informační povinnosti nebo povinnosti v označování zboží cenami podle §11 až 13 nebo předá cenovému orgánu nepravdivé údaje.

(2) Kupující poruší cenové předpisy, jestliže

a) kupuje za cenu nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenu podle §5, nejde-li o koupi ve lhůtě uvedené v §7 odst. 1,

b) kupuje za cenu vyšší než odpovídá regulaci cen, pokud na úhradu této ceny vyčerpá prostředky ze státního rozpočtu, nejde-li o koupi ve lhůtě uvedené v §7 odst. 1. 

(3) Prodávající nebo kupující též poruší cenové předpisy, jestliže zneužije své hospodářské postavení při sjednání ceny podle §2 odst. 3.  §17 - (1) Pokud cenové kontrolní orgány zjistí, že došlo k porušení cenových předpisů podle §15, uloží prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu

a) ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán, nejdéle však za tři roky zpět ode dne zjištění, nebo

b) do výše 1000000,-- Kčs, nelze-li neoprávněně získaný majetkový prospěch vyčíslit, nebo jestliže neoprávněně získaný majetkový prospěch nevznikl.

(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) přihlédnou cenové kontrolní orgány zejména k době trvání protiprávního jednání, míře zavinění a rozsahu poškození kupujících nebo prodávajících.

(3) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a stává se příjmem rozpočtu určeného zvláštním předpisem.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo.

(5) Jestliže tento zákon nestanoví jinak, postupují cenové kontrolní orgány v řízení o porušení cenových předpisů podle zákona o správním řízení. 3)

(6) Nesouhlasí-li účastník řízení s rozhodnutím orgánu, který pokutu uložil, může po vyčerpání řádných opravných prostředků podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o opravném prostředku návrh na přezkoumání rozhodnutí příslušnému soudu. Podání návrhu má odkladný účinek.

§18 - Uložením pokuty není dotčeno právo na vydání majetkového prospěchu tomu, na jehož úkor byl získán, ani odpovědnost prodávajícího nebo kupujícího podle zvláštních předpisů 4). Nelze-li tento majetkový prospěch vydat tomu, na jehož úkor byl získán, stane se příjmem příslušného rozpočtu určeného zvláštním předpisem.

Z uvedeného doufám jasně vyplývá, že diskriminující uplatňování dvojích cen v ČR vůči cizincům, resp. osobám nehovořících plyně česky lze jednoznačně považovat nejen za protiprávní (s možnosti relativně vysokých pokut), ale také za těžké laidáctví ze strany státních orgánů, které disponují příslušnými pravomocemi. Takové chování, nejenom, že poškozuje dobrou pověst ČR ale také příspívá k již velmi zoufalému právnímu vědomí, kterým je poslední dobou -pod palbou některých českých médií- stále více zužována české veřejnost.