Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti vstupuje řízení do  druhé fáze - určení ceny nemovitosti.

Určení ceny zde nemá za  cíl zjištění "tržní", "obecné" či jinak stanovované ceny nemovitosti, ale je pouze podkladem pro stanovení nejnižšího podání (§ 336e); to, jakou má nemovitost hodnotu, za níž může být prodána, se  ukáže v  dražbě. Je proto možné ocenění nemovitosti provést (není-li stanoveno jinak) podle zvláštního předpisu, tj. dnes podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), i když tento zákon byl konstruován pro účely jiného oceňování.

Protože je k ocenění třeba odborných znalostí, ustanoví soud vždy znalce. Ohledání nemovitosti a  jejího příslušenství soud provede jen, je-li to třeba (ke zjištění skutečností významných pro určení ceny, ke zjištění stavu práv a závad apod.). Od ocenění je možné upustit, jestliže potřebné podklady lze získat jinak (nemovitost byla potřebným způsobem oceněna v době jednoho roku před právní mocí usnesení o  nařízení výkonu rozhodnutí a rozhodující okolnosti se nezměnily).

Podle výsledků ocenění a  ohledání nemovitosti soud usnesením určí jednak cenu nemovitosti a  jejího příslušenství a  cenu jednotlivých práv a závad spojených s nemovitostí, jednak závady, které prodejem v  dražbě nemohou zaniknout. Jedná se o takové závady, na  jejichž zachování je dán nejen zájem osob z nich oprávněných, ale zájem společenský; jsou to proto věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, a  nájem bytů, který je zákonem chráněn (srov. § 685 odst.1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve  znění pozdějších předpisů), jakož i další věcná břemena nebo nájemní práva (včetně nájmu a  podnájmu nebytových prostor), u nichž soud po zhodnocení okolností případu dospěje k závěru, že mají nemovitost i nadále zatěžovat.

Výslednou cenu soud určí ve  výši rozdílu mezi cenou nemovitosti a  jejího příslušenství a  cenou práv spojených s nemovitostí na  straně jedné a  cenou závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, na straně druhé.

Po právní moci usnesení o  ceně řízení vstupuje do třetí fáze - prodeje nemovitosti v dražbě.

K provedení dražby soud nařídí dražební jednání. Učiní tak usnesením (dražební vyhláškou), v němž uvede nejen organizační předpoklady dražby (čas a  místo dražebního jednání a označení nemovitosti a  jejího příslušenství), ale i  údaje, s nimiž je potřebné v  zájmu úspěšného a  zákonu odpovídajícího provedení výkonu rozhodnutí seznámit účastníky řízení a osoby, které mají zájem dražit, popřípadě osoby, které se domáhají (hodlají domáhat) uspokojení svých pohledávek při rozvrhu výtěžku získaného z prodeje nemovitosti.

Osoby, kterým soud doručí dražební vyhlášku, se stanoví v novém § 336c tak, aby byli o  dražbě a  o následcích s ní spojených informováni všichni, jejichž práv se provedení výkonu rozhodnutí dotýká. Vyhláška se doručuje též katastrálnímu úřadu k vyznačení příslušné poznámky v katastru nemovitostí.

Účelem dražební vyhlášky též je, aby o  dražbě nemovitosti byli informováni zájemci o koupi nemovitosti. Soud proto vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na  úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v  místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na  své úřední desce, popřípadě ji nebo její podstatný obsah uveřejní v  celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.

Protože se dražební vyhláška doručuje značnému počtu osob a některým z nich jen pro informaci, stanoví se výslovně, kdo může proti tomuto usnesení podat odvolání a  proti kterým výrokům není odvolání přípustné.

Dražbu uskuteční soud v místě, kde se  nachází nemovitost, nebo u soudu anebo na  jiném vhodném místě podle toho, kde lze nejsnáze dosáhnout prodeje nemovitosti s  co nejvyšším výtěžkem. Dražební jednání je třeba nařídit s předstihem nejméně 30 dnů zejména proto, aby se dražby mohlo zúčastnit co nejvíce zájemců o koupi nemovitosti.

Na rozdíl od dosavadní úpravy se  stanoví nejnižší podání ve výši dvou třetin výsledné ceny nemovitosti proto, aby mohly být prodány, v zájmu dosažení účelu výkonu rozhodnutí, i nemovitosti, o které za vyšší cenu nebude zájem. Jistotu může soud stanovit tak, aby její výše neodrazovala případné zájemce od dražby; jistota nesmí převyšovat tři čtvrtiny nejnižšího podání, dolní hranice není stanovena.

Předkupní právo k nemovitosti (ať věcné nebo jen obligační) může být realizováno jen v  dražbě a  ve výkonu rozhodnutí se projeví tím, že oprávněný z  předkupního práva má přednost při udělení příklepu, učiní-li více dražitelů stejné nejvyšší podání. Každý musí své předkupní právo prokázat do  zahájení dražebního jednání a soud vždy rozhodne, zda tu tvrzené předkupní právo je.

Navrhovaná úprava zachovává možnost, aby z rozvrhu výtěžku mohly být uspokojeny také pohledávky, pro jejichž vymožení výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti nebyl nařízen, avšak jen tehdy, jde-li o  vymahatelné pohledávky (tj. pohledávky přiznané rozhodnutím, smírem a nebo jiným titulem uvedeným v  § 274) nebo o pohledávky zajištěné zástavním právem. Tyto pohledávky musí být přihlášeny nejpozději do zahájení dražebního jednání a k přihlášce musí být připojeny listiny, které prokazují, že jde o vymahatelné pohledávky nebo o  pohledávky zajištěné zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.

Pohledávka, pro kterou byl nařízen výkon rozhodnutí, nebo přihlášená pohledávka nemusí být vždy také uspokojeny. Věřitelům těchto pohledávek se ponechává možnost, aby, zejména s ohledem na osobu vydražitele, zvážili, zda budou požadovat, aby jejich pohledávka jim byla skutečně proplacena. Nepožádají-li o zaplacení pohledávky, má vydražitel možnost pohledávku převzít. Převezme-li vydražitel pohledávku, stává se  dlužníkem na místo povinného; zástavní právo, kterým byla tato pohledávka zajištěna, působí vůči vydražiteli. Pohledávky, které vydražitel nepřevezme, budou uspokojeny při rozvrhu.

Dražební jednání je úkonem soudu, jehož povaha vyžaduje, aby je řídil soudce. V zájmu plynulého průběhu jednání se dává soudci možnost, aby pověřil provedením jednotlivých úkonů, jimiž se nerozhoduje, vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu.

Dražby se  může zúčastnit jen ten, kdo složil stanovenou jistotu. Dražit může buď osobně nebo prostřednictvím osob, jejichž pověření nebo plné moci byly úředně ověřeny; vzhledem k účinkům udělení příklepu je potřebné mít přiměřenou jistotu, že ten, kdo vystupoval jménem dražitele, k tomu skutečně měl oprávnění. Na rozdíl od dosavadní úpravy se  navrhuje, že dražit nesmějí též manžel povinného a  soudci a  zaměstnanci všech soudů. Soudci a zaměstnanci soudů se  vylučují z  účasti na  dražbě proto, aby nevznikaly pochybnosti o zákonnosti průběhu dražeb.

Až do  zahájení dražebního jednání může být podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z  výkonu rozhodnutí (§ 267); stane-li se tak, musí soud jednání odročit až do rozhodnutí o této žalobě.

V  novém § 336i odst.2 a  4 se  stanoví postup soudu při dražebním jednání. Po té, co bylo rozhodnuto o  prokázání předkupního práva a  co byla poskytnuta informace o tom, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o  zaplacení svých pohledávek a  v  jaké výši a které pohledávky může vydražitel převzít a  jaká je výše těchto pohledávek, soud přistoupí k vlastní dražbě. Dražba se  koná tak dlouho, dokud dražitelé činí podání.

Příklep soud udělí tomu, kdo učinil nejvyšší podání a kdo splňuje další podmínky stanovené zákonem. Před udělením příklepu se  soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu. Námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu z toho důvodu, že jde o osoby legitimované k podání odvolání proti usnesení o příklepu.

V usnesení o příklepu musí být stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání, neboť teprve po jeho zaplacení se  vydražitel stává vlastníkem nemovitosti.

Odvolání proti usnesení o  příklepu mohou podat jen osoby uvedené v § 336k odst.2.  Odvolací soud při rozhodování o odvolání proti usnesení o příklepu nesmí postupovat podle § 221 (usnesení zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení) především proto, že posuzuje průběh dražby, o  němž všechny významné skutečnosti vyplývají z obsahu spisu; potřebná doplnění provede sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.

Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost již dnem následujícím po vydání usnesení o  příklepu. Vlastníkem se  ovšem stane jen tehdy, nabylo-li usnesení o  příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání. Nepřešla-li nemovitost do jeho vlastnictví, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.

Neučiní-li poté, co soudce přistoupil k vlastní dražbě, žádný z dražitelů ani nejnižší podání, popřípadě neúčastní-li se dražebního jednání žádný dražitel, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání nařídí jen na  návrh, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců, nejpozději však do jednoho roku od bezúspěšné dražby.

V případě, že vydražitel nezaplatil nejvyšší podání ve lhůtě stanovené v usnesení o příklepu, určí mu soud dodatečnou lhůtu ke splnění této povinnosti. Jestliže ani pak vydražitel nezaplatí, usnesení o příklepu se uplynutím dodatečné lhůty ze zákona zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. Tento obmeškalý vydražitel nesmí v  další dražbě dražit a  současně je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se  započítá jistota složená vydražitelem; nestačí-li k tomu, vymůže od něj potřebnou náhradu vykonavatel.

Pro nařízení a provedení dalšího dražebního jednání platí to, co pro nařízení dražebního jednání s tou výjimkou, že nejnižší podání se stanoví jen ve výši poloviny výsledné ceny.

Dosavadní § 336o a 336p se  zrušují proto, že úprava v nich obsažená se uvádí v jiných ustanoveních.