Dobrý den. Moje manželství bylo rozvedeno v roce 1990. V té době jsem měl byt trvale určený pro ubytování pracovníků organizace. V dalších letech tento byt přešel do majetku města. V roce 1997 bylo soudem na základě mého návrhu ohledně bytu rozhodnuto, že bývalá žena je povinna vyklidit byt do 15 dnů poté, co jí bude zajištěn náhradní byt. Toto rozhodnutí nabylo právní moci v září 1997. V oddůvodnění se uvádí, že byt po rozvodu byl i nadále určen pro ubytování pracovníka organizace a žalované zanikl rozvodem manželsví právní důvod k užívání bytu. Tento byt jsem v roce 1995 nedobrovolně opustil, ale trvalé bydliště tam mám dodnes. Byt jsem v roce 1998 odkoupil do osobního vlastnictví.
Bývalá žena však dodnes bydlí v tomto bytě i když má od roku 1995 podanou žádost o byt. Nikdy jsem s ní ohledně bytu nesepsal žádnou nájemní smlouvu ani nic jiného nedohodl. Bývalá žena od roku 1998 platila náklady spojené s bytem a asi polovinu dřívějšího regulovaného nájemného. Dnes již téměř rok platí pouze náklady spojené s bytem tedy inkaso a žádnou jinou částku za užívání bytu neplatí. Bydlí tedy v bytě zadarmo, zatímco já musím platit plný nájem v jiném bytě ve výši tržního nájemného.
Mohu podat žalobu z titulu bezdůvodného obohacení a za jak dlouhou dobu? Jaká je tady promlčecí lhůta?
Vaše situace je velmi komplikovaná a na tomto místě se dá řešit pouze velmi obecně. Důležité je, že rozsudek soudu stanovil Vaší bývalé manželce vyklidit byt do 15 dnů od zajištění náhradního bytu. Povinnost zajistit tento náhradní byt měl v tomto případě pronajímatel. Tím, že byt přešel do Vašeho vlastnictví, jste nyní v pozici pronajímatele Vy a Vás stíhá povinnost zajistit náhradní byt. V této věci můžete požádat o součinnost obec.
Další věcí je, jaký právní vztah k bytu Vaše bývalá manželka vlastně má. Vaše manželka měla vždy k bytu pouze odvozené právo k bydlení. Vy jste byl nájemcem a jí vzniklo právo bydlet v bytě z důvodu, že byla Vaší manželkou. Ve služebních bytech totiž nevzniká společný nájem (i když je rozdílná terminologie předlistopadová a dnešní, v jádru zůstaly všechny instituty zachovány). Vaše manželka nikdy nebyla nájemcem, nikdy jí nestíhala povinnost platit nájemné. Jestliže však soud zrušil její odvozené právo bydlení, vznikla zde situace, kterou zákon nezná. Nelze zde přímo aplikovat § 712a občanského zákoníku, ale musí být aplikován za použití analogie. § 712 říká - v období mezi skončením nájemního poměru (analogicky lze toto vztahnout i na Vaši bývalou manželku) a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením občanského zákoníku.
Od právní moci rozsudku, kterým bylo Vaší manželce ukončeno odvozené právo právo k bydlení, je v pozici jakési "čekatelky na náhradní byt". A po tuto dobu lze, dle mého názoru, na její právní vztah k bytu použít ustanovení o nájmu bytu. Vaše bývalá manželka je tak povinna platit nájemné za užívání bytu. Jestliže tak nečiní, můžete jí žalovat na zaplacení dlužného "nájemného". Promlčecí lhůta je obecná - tříletá. Dluh tak můžete požadovat za tři roky nazpět.
Nutno ještě poznamenat, že právo na náhradní byt Vaše bývalá manželka ztrácí, pakliže se odmítne nastěhovat do zajištěného bytu, který odpovídá soudnímu rozhodnutí. Pokud by i poté užívala Váš byt, pak by šlo o bezdůvodné obohacení.
Název rubriky - Občanské pr. - dotazy
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 11.2.2003 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 11.2.2003.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
|
...
|
