Nejdůležitějšími restitučními zákony jsou u nás:

- zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích v platném znění – který se však nepoužije na zmírnění křivd, které jsou předmětem úpravy zvláštního zákona. Tím je

- zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd v platném znění.

Rozsah této odpovědi nedovoluje zcela pojmout problematiku restitucí, ale pokusím se odpovědět alespoň ve zkratce a zjednodušeně. Oba zákony stojí na tom, že oprávněná osoba vyzve držitele věci, aby ji vydal. Váš další postup záleží na tom, dle jakého zákona Vám byla nemovitost vydána.

Stalo-li se tak na základě zákona č. 87/1991 Sb. pak povinný měl věc vydat ve stavu, v němž se nalézá ke dni doručení výzvy k vydání věci. Je-li vydávaná nemovitost proti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, může oprávněná osoba místo vydání nemovitosti požadovat finanční náhradu. Může chtít vydat nemovitost nebo chtít finanční náhradu.

Stalo-li se tak na základě zákona č. 403/1990 Sb., pak povinný měl věc vydat ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody o vydání. Je-li vydávaná stavba oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné osobě i peněžní náhrada. Může chtít vydat nemovitost a současně chtít peněžní náhradu, která by dorovnala znehodnocení nemovitosti. Peněžní náhrady vyplácí Fond národního majetku, jemuž však musela být doručena výzva do 6 měsíců od účinnosti zákona (tato lhůta již uběhla). Povinný nemůže proti oprávněným osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinnému uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. Důležitý je § 12 odst. 4 poslední věta, ve které se říká, že „Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení.“

Svým dotazem zřejmě narážíte na ustanovení, které obsahují oba dva zákony: „Povinná osoba je povinna s věcmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře;...“ Jestliže tuto povinnost poruší, má oprávněný právo na náhradu škody. Péče řádného hospodáře předpokládá, že se povinný měl o nemovitost starat, zejména do ní vkládat nutné investice a udržovat ji tak svým nákladem ve stavu vhodném k plnění účelu stavby s nájemnými byty. Péče řádného hospodáře předpokládá, že s majetkem bude zacházeno tak, aby byl účelně využíván. Povinný měl pečovat o údržbu nemovitosti, chrátit ji a využívat. Je však nutno říci, že tato povinnost byla povinným uložena až těmito „restitučními“ zákony. Proto náhradu škody lze uplatňovat pouze v tom případě, jestliže k ní došlo v době od účinnosti zákona do vydání nemovitosti.

Ve Vašem případě musíte žalovat na náhradu škody, nelze žalovat pouze na určení viníka. Žaloba na určení je možná pouze v tom případě, jestli má žalobce na věci naléhavý právní zájem a nejde-li žalovat na plnění. Vy můžete žalovat přímo na náhradu škody, proto by Vaši žalobu na určení soud zamítl.

V této věci bych Vám opravdu doporučil vyhledat advokáta a poradit se s ním na dalším postupu.