Nejprve si musíme vymezit, co je to služební byt. Jeho definici uvádí zákon č. 102/1992 Sb. v platném znění. Služební byty jsou:

a) byty v domech a jiných objektech určené pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání,

b) byty ve vlastnictví nebo v nájmu právnických a fyzických osob, které slouží k ubytování jejich pracovníků, a rovněž byty v domech ve vlastnictví nebo v nájmu právnických a fyzických osob, které slouží k ubytování jejich pracovníků,

c) byty ozbrojených složek, za něž se považují byty v domech výhradně určených pro ubytování vojáků z povolání a občanských pracovníků vojenské správy, pracovníků federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky a příslušníků Federálního policejního sboru, vojsk federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, Sboru hradní policie, Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy České republiky.

Ustanovení občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb. v platném znění) pamatují také na úpravu nájmu služebního bytu. Zvláštní ustanovení o nájmu bytu počínají § 685. Také nájem služebního bytu vzniká uzavřením písemné nájemní smlouvy, která musí splňovat obecné požadavky na nájemní smlouvu kladené. Je nutno upozornit, že i když je nájem uzavírán na dobu trvání pracovního poměru, pak soudní judikatura vychází z toho, že když je pracovní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, je i nájemní vztah uzavřen na dobu neurčitou.

Nájem služebního bytu s sebou nese i určité odlišnosti od nájmu "obyčejného" bytu. Tak například nemůže dojít ke vzniku společného nájmu manželů, stejně jako se služebního bytu netýká přechod nájmu bytu. S nájmem služebního bytu je též vázán speciální důvod výpovědi - § 711 odst. 1 písm. b) - pronajímatel může dát nájemci výpověď, jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat.