Dobrý den, mám na Vás tento dotaz. Chceme koupit ideální 1/3 nemovitosti. Na Katastrálním úřadu je to tak přímo napsáno (vlastník 1/3) a k tomu přináleží soudní rozhodnutí, které přesně vymezuje určité užívání toho kterého vlastníka k určité části domu, zahrady, sklepu a jednotlivých bytů. Chceme se zeptat, zda toto soudní rozhodnutí se bude automaticky vztahovat i na nás (po koupi), jakožto nové vlastníky a zda nehrozí v budoucnu, že by nás zbývající vlastníci dvou třetin (je to prakticky jedna rodina) mohli nějakým způsobem z bytu vystrnadit, nebo nějakým jiným způsobem dostat z domu pryč. Chceme je sice požádat o písemný souhlas k vyčlenění naší bytové jednotky pro zapsání do katastru, a tím se ochránit, ale bojíme se, kdyby na to nepřistoupili, co máme dělat, a zda se do této "akce" vůbec pustit. Radili jsme se se spoustou právníků, ale polovina říká něco jiného než ostatní. Děkuji moc za vaši odpověď.
Nevím, k jaké polovině právníků se připojím, ale pokusím se odpovědět dle svého nejlepšího svědomí. Opravdu je možné koupit ideální podíl na nemovitosti. Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. v platném znění) zná tzv. podílové spoluvlastnictví, kde se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech ke společné věci právě dle velikosti svého ideálního podílu. V první řadě je nutno upozornit na tzv. předkupní právo spoluvlastníků. Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (např. potomek, sourozenec, manžel). Musím upozornit, že předkupní právo platí pouze pro úplatné převody - koupě, směna. Jestliže tedy chce spoluvlastník prodat svůj podíl, musí jej nejprve nabídnout ke koupi ostatním spoluvlastníkům, a to za stejnou cenu, za jakou chce podíl prodat třetí osobě. Když by toto nedodržel, mohl by kterýkoliv ze spoluvlastníků prodej třetí osobě (tedy Vám) napadnout a dosáhnout jeho neplatnosti.
Jestliže tuto první nástrahu překonáte a k prodeji (koupi) dojde, musíme se vypořádat s Vámi uváděným soudním rozhodnutím. Toto rozhodnutí upravuje hospodaření (včetně užívání) se společnou věcí a bylo vyvoláno tím, že se dřívější spoluvlastníci nedokázali na tomto dohodnout. § 159 odst. 2 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb. v platném znění) uvádí: "Výrok pravomocného rozsudku (i usnesení - pozn. autora) je závazný pro účastníky a pro všechny orgány;..." Tato závaznost se vztahuje i na právní nástupce účastníků. Tím, že se stanete vlastníky ideálního podílu, nastupujete do právního postavení svého předchůdce (prodávajícího) a jste vázáni tímto soudním rozhodnutím, stejně jako jsou jím vázáni i ostatní spoluvlastníci.
A nakonec k vyčlenění bytu jako jednotky, která je schopná zápisu do katastru nemovitostí. Toto upravuje zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů v platném znění. Vlastník budovy (tedy většina ze spoluvlastníků počítáno dle velikosti podílů) svým prohlášením určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami (aby šlo o bytovou jednotku, musí odpovídat stavebně technickým předpisům a být jako byt kolaudována). Prohlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě. Vlastnictví jednotky spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí.
Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy.
Název rubriky - Občanské pr. - dotazy
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 26.11.2002 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 26.11.2002.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
|
...
|
