Institut promlčení vychází ze zásady, že každý si má hlídat svá práva. Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou vlastnictví. Občanský zákoník stanoví obecnou promlčecí lhůtu na 3 roky. Soudí se, že po této době již je dokazování existence práva obtížné, a tak se dává možnost dlužníkovi namítnout promlčení a docílit tím toho, že soud věřiteli neposkytne státní donucení k vymožení jeho práva. Právo bude dál existovat, ale věřitel se ho již nebude moci dovolat u soudu. Bude pouze vůlí dlužníka, zda zaplatí, či nikoliv.

Aby mohla být nařízena soudní exekuce, musí věřitel soudu předložit tzv. vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul). Tím je ve většině případů rozsudek, který dlužníku nařizuje v určité lhůtě plnit. Jestliže dlužník ve lhůtě neplní, může věřitel navrhnout soudu provedení exekuce.

Byla-li proti Vám tedy nařízena exekuce, pak musel věřitel jistě mít v ruce exekuční titul. Pakliže jste totiž namítla promlčení pouze vůči věřiteli, ale ne v soudním řízení, pak toto Vaše chování nemá žádný právně relevantní význam. Jestliže však byla věřitelova žaloba o zaplacení faktur zamítnuta z důvodu uznané námitky promlčení, a soud na základě takového rozsudku nařídil exekuci, pak pochybil. Takový případ si však nedovedu představit.