Jestliže nebyla sepsána závěť, pak nastupuje tzv. zákonná dědická posloupnost. Majetek zůstavitelele (zemřelého) je rozdělen podle pravidel stanovených občanským zákoníkem. Ve Vašem případě došlo k tomu, že jste se spolu se svými sourozenci stal spoluvlastníkem nemovitosti - bytu. To znamená, že každý z vás se podílí 1/3 na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví této věci. Všichni tři máte stejné právo byt užívat. Vy můžete se svojí třetinou disponovat. Nutno však pamatovat na § 140 občanského zákoníku: "Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké."

Je mi jasné, že se velmi těžko bude prodávat třetina bytu, ve kterém někdo bydlí. Jestliže není možná dohoda o výkonu spoluvlastnického práva, spoluvlastníci se nemohou dohodnout ani na zrušení spoluvlastnictví, může kterýkoliv z nich podat návrh na zrušení spoluvlastnictví a na jeho vypořádání k soudu. Rozdělení bytu není možné, proto bude soud uvažovat o přikázání bytu jednomu spoluvlastníkovi, který bude muset vyplatit přiměřenou náhradu ostatním. Nechtěl-li by věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. Musím ale připomenout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. Takovou okolností může být to, že Váš bratr, který byt obývá, nemá na vyplacení ostatních spoluvlastníků, je vážně nemocen apod. Jestliže by měl ve vlastnictví nebo v nájmu jiný byt (kam by mohl jít), soud by spoluvlastnictví zrušil.