Trvalé bydliště žalovaného je důležité z hlediska místní příslušnosti soudu. § 84 občanského soudního řádu říká: "K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak." Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nemůžete-li zjistit, kde má žalovaný bydliště, ani kde se zdržuje, je obecným soudem žalovaného okresní soud, v jehož obvodu měl poslední známé trvalé bydliště. Lze použít též soud, v jehož obvodu má žalovaný pracoviště. § 88 o.s.ř. stanoví zvláštní případy místní příslušnosti (tzv. výlučná místní příslušnost) pro speciální případy, pro které zde však není místo, abych je rozebíral. To bych zabíhal do příliš velkých konkrétností.

Pro Vás je nejspíš důležité i ustanovení § 29 o.s.ř., které soudu dovoluje ustanovit žalovanému opatrovníka v případě, že není jeho pobyt znám. Ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci. Jestliže se žalovanému podaří žalobu i předvolání k soudu doručit, může soud na návrh žalobce vydat rozsudek pro zmeškání, jestliže se žalovaný nedostaví k prvnímu jednání a jsou splněny další zákonné podmínky.